Päng! Whaam! Třísk! Aneb: Transformace 2.0

Přiznávám, že jsme se v minulých třech měsících nechal poněkud strhnout jednou tváří skutečnosti. Ta je, jak víme, mnohačetná a pokud nás proud emocí uchvátí příliš, což se mimochodem děje častěji, než bychom si my rádoby-osvícení s přiznávali, pak po hlavě spadneme do jejího výkladu a pořežeme se o střepiny její jiné tváře.

Konkrétně řečeno jsem poněkud více než by bylo vhodné obdivoval schopnost Německa, nebát se (oni také nekradou, ale o tom jinde), a pozvat do své stabilní ekonomiky a téměř-stabilní společnosti stovky tisíc uprchlíků. Byly mi sympatické zástupy obyčejných Němců, kteří vítaly potleskem první desetitisíce válečných utečenců ze Sýrie a odjinud na nádražích, fandil jsem médiím, jež vsadily na zobrazování humanity a nebály se odsoudit nácky, xenofoby a v posledních dnech také Česko, Maďarsko a Polsko za odmítání pomoci lidem ve zjevné nouzi. Jak už jsem ale napsal, problém leží v těch mnoha facetách reality, jež nám nabízí tu jednu, podruhé jinou podobu. Situace, ve které Němci víc než naivně prohlásili: „Přijmeme všechny utíkající Syřany“ se nemohla nevymknout kontrole. Již pár dní po tomto vzedmutí starou vinou živené lidskosti zavírá Německo své hranice. Což, jak samozřejmě tušíme, nevyřeší vůbec nic.

Už mnoho let píšu čas od času články s tématikou transformace. V nich opakovaně tvrdím, že proměna se neděje jen tak, na nějakém esoterním dýchánku, kde přijmeme to pozitivní a odvrhneme to negativní. Z konstelací víme, že sama myšlenka rozdělení na dobro a zlo vede k nekončícímu boji, zklamání a nutné prohře toho, co jsme prohlásili za jediné správné – jednoduše protože zlo vždy patří „do party“, tedy k nim, k nám, ke mně samému. Tma a světlo jsou relativní veličiny, nezávislé na našem bažení po prvním a zavrhování druhého. Transformace je vždy provázena chaosem a bolestí, pouze na jejím začátku netušíme, odkud tento chaos přijde.

A tak jsem ještě před několika lety pozoroval do výše šplhající se ceny ropy a počítal s energetickým kolapsem společnosti. Ropa spadla na 45 dolarů za barel a zdá se, že ten první chaos, jenž dosud víceméně stabilní Evropu masivně zasáhne, bude spíš strukturního než energetického charakteru. Konflikty, které jsme – a zde si jsem zcela jistý – sami vyvolali exportem „našich západních hodnot“ a importem „jejich“ práce, ropy, nerostného i jiného bohatství, mají za následek rozvrácení dezorientovaných společností, ze kterých pak k nám (kam také jinam?) míří taková vlna uprchlíků, kterou naše společnost prostě nemůže integrovat. Zároveň – a to je naše past – nemůžeme uprchlíky odmítnout, aniž bychom se vzdali právě těch hodnot, na nichž je naše společnost vybudovaná. Dalo by se tedy říci, že současná situace pouze dokazuje zákon karmy – následky našich vlastních činů nás potkávají rychleji, než bychom chtěli.

V mnoha článcích, které jsem v minulých několika měsících četl, zkoumají moudří i méně moudří autoři příčiny současné nestability. A nacházejí je v mnoha dílčích aspektech: Ve vývozu zbraní, za mocenskými zájmy USA, Ruska, EU, Izraele nebo třeba i Číny, v agresivitě Islámu, v dekadenci a úpadku „starého světa“ či krizi kapitalismu. I zde je realita mnohačetná, multi-kauzální. Jedno vysvětlení současného vzrůstajícího chaosu mi ale chybí. A divím se, že ještě žádný autor na tento aspekt nekontrolovatelnosti a přílivu nového do našeho ach tak uspořádaného starého světa nepoukázal. Tato příčina se jmenuje „Grummet“. Ale čtenář patrně neví, o čem je řeč...

Grummet je podle bavorských Iluminátů* posledním stádiem cyklického vývoje každé společnosti, jenž ji navrací zpět do chaosu, z něhož povstala, a do kterého se nutně musí navrátit, než se může posunout do dalšího cyklu. První tři stádia tohoto cyklu vycházejí z hegelovské teze, antitéze a syntézy.

Ta první je nazývána Verwirrung, tedy Zmatení, prvotní pra-polívka, ve které plavou kvarky, atomy a molekuly zrovna tak jako jednotlivci, rody či kmeny... Svět ani společnost se ještě neustanovily.

Následuje Zwietracht, čili Rozkol, který se objevuje ruku v ruce s etablováním vládnoucí skupiny nebo třídy ve formující se společnosti. Tato skupina se stará o nastolení řádu, čímž proti sobě popudí ty, kteří nevládnou, neboť tito poznají, že řád vždy zvýhodňuje ty, kteří ho definují.

Boj vládnoucích s ovládanými má za následek objevení se třetí fáze vývoje, zvané Unordnung – Zmatek. Ten je důsledek pokusů o obnovení rovnováhy, pokusu o opravení přirozené (a přírodní) nerovnováhy skrze nepřirozené (a přírodě cizí) elementy a procesy. Příkladem zde budiž klasická medicína, dávky v nezaměstnanosti, dotace EU a podobné „vyrovnávací“ pokusy.


Čtvrtá fáze, Beamtenherrschaft (Byrokracie) představuje jakési prázdné čekání na změnu poté, co pokus o vyrovnání nevyrovnatelného ztroskotal. Je to klid před bouří, impotenci před smrtí, ona chvíle před objevením se šestnácté karty velké arkány tarotu – Věže.** Tato fáze je charakterizována naprostým nedostatkem vizí, nápadů a fantazie, není v ní chuť na nové, na dobrodružství, postrádá odvahu riskovat. Korupce bují a nikdo nepřechází ulici na červenou. V této fázi se celý západní svět a jmenovitě Evropská Unie nachází už delší dobu.

Poslední fáze nese nepřeložitelné jméno „Grummet“. Toto staroněmecké slovo původně označovalo druhou senoseč, otavu. V souvislosti s naším tématem bychom mohli použít anglického termínu „Final cut“, finální řez nebo zásek. Byrokracie se udusí ve svých papírech a proud chaotického, neuspořádaného života si prorazí cestu skrze všechny hranice, překážky a předpisy. Milionové davy překonají mořské úžiny na tisíci malých člunech, přelezou přes narychlo postavené žiletkové ploty, projdou neuhlídatelnými hranicemi a převalí se přes bavorské policisty, kteří jim zcela v souladu s politickou korektností chtějí pomoci s vyplněním žádosti o azyl. Tyto davy nečekají, až se panáček na přechodu pro chodce změní z červeného na zelený. Nemají papíry v pořádku. Nechovají se v souladu s bezpečnostními předpisy. Nejsou proočkovaáni. A neohlížejí se na politickou, náboženskou nebo sociální korektnost. A tím, drazí moji spoluobčané, mají nás, onu západní, byrokratickou a až na zanedbatelné výjimky spořádanou společnost, zcela v hrsti. Jen jsme netušili, že Grummet přijde tak brzo. Nebo snad ano?

Hezké dny chaosu vám přeje
Jan
--------
*Více Robert Shea a Robert Anton Wilson: Iluminatus 1-3, Maťa 2000.
** Tedy vlastně je tarotová karta pro Byrokracii „Ďábel“, což je krásně vidět na tom, jak sjou ti dva lidé připoutáni řetězem.