Odpověď: Rodinné konstelace by se nejmenovaly rodinné, kdyby jejich působení bylo omezeno pouze na dospělé. Otázka je pouze, kde se kořeny problémů vašeho syna nalézají. Představme si situaci, kde dítě začne být ve škole nebo doma „problémové“. Všichni se na něj kriticky dívají - situace by se dala konstelačně znázornit takto: (viz obrázek).
Jak je vidět, všichni kolem syna, kterého jsem označil jako „problém“, jsou jím jakoby fascinováni. Pokud chtěl Váš syn pozornost, nyní ji zaručeně má. Pozornost v našem mediálním světě získávají ti, kteří dělají něco „šokujícího“, neobvyklého. Přitom nerozhoduje, zdali je to „špatné“, nebo „správné“. První závěr by možná byl ten, že Váš syn chce a potřebuje pozornost, lépe řečeno jistý specifický druh pozornosti (například uznání svého otce...), které se mu nedostává. A tak si bere pozornost jak umí. Konstelace ovšem může jít ještě o něco hlouběji.
Pokud by tato konstruovaná konstelace probíhala ve skutečnosti, bylo by myslitelné udělat jednoduchou věc - vytáhnout syna z ohniska zájmu těchto šesti lidí kolem něho a postavit ho stranou. Nyní by se patrně ukázalo, že syn byl pro celý systém velice pohodlný. Rodina a škola, tvořící systém vašeho syna, se tak vůbec nemusela zabývat vztahy mezi sebou. Jak je to například mezi otcem a matkou? Mají naplněný vztah, takže se oba cítí ve své síle a mohou být pro syna „většími“? Z konstelací víme, že děti často „zlobí“, aby si ověřily, zdali rodiče jsou ještě „většími“, a to tehdy, když necítí jejich převahu a sílu. A jak je to mezi školou a rodinou? Uznávají se navzájem, nebo si konkurují ve smyslu, že každý z nich se považuje za povolanějšího ve výchově syna? A jak je to ve škole samé? Uznává učitelka a pedagog autoritu ředitelky nebo ji sabotuje?
Jak vidíme, je docela možné, že se v konstelaci ukáže, že Váš syn vyjadřuje svým chováním pouze něco, co pochází z jeho systému kolem něj. V tomto případě je marné, očekávat jeho změnu bez změny vztahů v celém jeho systému. To se samozřejmě ukáže až při skutečné konstelaci, můj příklad zde je pouhá konstrukce. Jistě že je možné, vzít syna na konstelaci, pokud má o konstelační práci zájem. Na druhé straně z mé zkušenosti vím, že je to mnohdy zbytečné, především tehdy, když rodič bere dítě na konstelaci asi tak, jako by ho vzal k psychologovi - s přáním, aby dítě bylo "opraveno". Podstatně lepší by bylo, se zamyslet nad tím, co onou "nezdárností" či třeba hyperaktivitou dítě chce vyjádřit.
Váš Jan Bílý
www.konstelace.info
Žádné komentáře:
Okomentovat