Několik myšlenek k tomu, čemu věnujeme (kromě spaní) víc než 50% našeho času.
PRÁCE
Hned po partnerských vztazích, které nás uvádějí do ještě většího chaosu, trablů, problémů a bolesti, je druhá nejdůležitější „transformační“ oblast naše práce. Samozřejmě existují i výjimky. Jsou lidé, kteří chodí opravdu rádi do práce a pro jiné je jejich vztah úžasný, romantický nebo prostě jen v pořádku. Ale v období, kdy vymizely morové epidemie, války a hladomory, se vyvíjíme především skrze těžkosti a výzvy způsobené těmito dvěma oblastmi života. Protože, jak jeden mimozemšťan prohlásil, se vyvíjíme stále ještě skrze bolest. Takže se podívejme, proč pracujeme, když většinu z nás to nebaví.
PENÍZE
Odhaduji, že na devadesát procent lidí pracuje za účelem vydělávání peněz. Ty se dnes staly nejen měřítkem všeho, ale také pohonem a zároveň cílem veškeré naší činnosti. Řekněme, téměř veškeré. Tak například jsem před pár dny četl reklamní upoutáku jedné soukromé základní školy, která zněla přibližně takto: Jsme jediná škola, která nerozdává známky, ale peníze za dobré výsledky. Tak to je už úplně v háji, pomyslel jsem si, když už i děti se budou učit jen za prachy. Zdá se, že je vše na prodej a vše se také dá koupit. Pokud máme peníze. A protože jich je stále málo, musíme pracovat stále víc.
ZAMĚSTNÁNÍ
Odmalička si zvykáme na to, být zaměstnaní. Čeština, tak jako mnoho jazyků, je docela geniální. „Jsem zrovna zaměstnán!“ může znamenat, že jednoduše nemám čas. Na sebe i na tebe. A opravdu – čím víc nás všelijaké věci zaměstnávají (zdaleka nejen práce, ale i mobily, počítače, televize, tablety, facebook, twitter atd.), tím méně máme čas. Moje definice zaměstnání? „Zaměstnání je to, co nás natolik zaměstná, abychom si nemuseli uvědomit, že to, co děláme, nemá smysl.“ Nebo také, abychom zapomněli na to, že nevíme, co je naše poslání.
ZTRÁTA ZAMĚSTNÁNÍ
znamená nezaměstnanost. Tedy katastrofu, pokud nás něco zcela okrajového nezaměstná tak, že nám to bude jedno. Třeba sledování nesmyslných televizních seriálů. Nebo hulení trávy. Ztráta zaměstnání znamená ztrátu jistot. Ale také možnost, se zastavit. Nebo začít naslouchat. Možnost nalézt zcela novou orientaci. Pokud to tedy takový nezaměstnaný vůbec chce.
POVOLÁNÍ
Podle oficiální definice Wikipedie(cz) je „povolání pravidelně vykonávaná, standardizovaná pracovní činnost za mzdu nebo plat“. Který idiot vymyslel tuhle čirou hrůzu? Ani zmínka o „volání“, které se ve slově skrývá. O lákání, přitahování, vybídnutí nebo o touze, které povolání, tedy něco, k čemu se cítím povoláván, nabízí. Přitom dříve bylo povolání často spjato s jistým imperativem dělat to, co například dělal už i můj otec a děd. Nebo s tím, k čemu byl člověk, který se vydal na cestu za svým povoláním, neodolatelně přitahován. Jsem-li někam volán, je to volání toho (nebo těch), kdo mě potřebují. A jim pak mohu sloužit.
VDĚČNOST
Je to, co nám už delší dobu chybí, neboť jsme zapomněli, že jsme součástí něčeho většího, co nás potřebuje, ale co nám také dává sílu. Pokud jsme pravdiví, je naše duše tam, kde jsme i my. Tedy například v práci, je-li naším povoláním. Někteří moudří muži tvrdí, že je-li povolání vykonáváno s vděčností, může se změnit v poslání. Jiní zase, že aby bylo povolání povoláním, je třeba ho vykonávat naprosto pravdivě. Ale jde to dneska vůbec?
KORPORACE
V seminářích se setkávám s lidmi, kteří pracují ve velkých firmách nebo v korporacích a mají problém s pravdivostí. „Můj tým je prima,“ říkají, „ale naše vedení, ti nahoře nám všemi prostředky házejí klacky pod nohy. Jak můžu být pravdivý?“ Největší nepřítel pravdivosti je strach. Ti nahoře mají strach, a tak zavalují ty pod nimi nesmyslnými požadavky na vyplnění tabulek nebo prezentování nic neříkajících čísel a grafů, které ale sugerují, že růst roste. Náš strach se živí jejich strachem a naopak. Ale skutečný král nemůže mít strach, aniž by se stal diktátorem.
POSLÁNÍ
Rozdíl k povolání je v tom, že když mě někdo volá, už tam je. Zatímco když mě někam posílá, nemusí tam nikdo být – může se jednat o zcela nový a neznámý terén. Poslání je tedy pro průkopníky. Moje duše, rodina, vlast, bůh či bohyně mě vysílají na misi do neprobádané země. Na to nejsou žádné návody, tabulky a grafy. Je to cesta na moře, ke které potřebujeme tři věci – odvahu, štěstí a umět se modlit.
MOTLITBA
je způsob, jak promlouvat k tomu, co je větší. Z celého lidského slovníku jsou použitelná jen tři slova: „Prosím“, „děkuji“, a „ano“*.
PŘÍRODA
nebo také Universum, Gaia, Kosmos, a je-li vám to slovo milé, i Bůh/Bohyně jsou větší než my. Ale zároveň jsme jejich součástí. Protože se ovšem lidská kultura zrodila z přírody a ne naopak, je naše kultura menší, a tedy na přírodě závislá. To jsme v dobách, kdy Mléčná dráha zmizela v pouličním osvětlení a vlci za plotem rezervace, jaksi zapomněli. A tak hledáme poslání tam, kde už není – v našem sebestředném záměru, jenž je jako kopí, vržené do světa. Avšak jeho cíl je nakonec téměř vždy tělo přírody, kterou jsme se dlouhá tisíciletí učili dobývat a její tvory lovit. Ale zrovna tak, jako rodiče, které jsme zavrhli, nepřestanou být naše rodiče, ani příroda nepřestane být naší matkou. Jen je, na rozdíl od ní, nesmrtelná. A skutečně nesmírně velká.
NÁVRAT
Tak jako se muž, který vyjel na moře setkat se s nekonečnem, vrací k ženě, tak i my se vracíme k záměrům, které nejsou kopím, mačetou či kulkou, ale výsledkem naslouchání světu, co odpoví na naši ultimativní otázku. A ačkoliv jsem se téměř odnaučili ptát, ačkoliv pravé otázky mizí a falešných odpovědí přibývá, je tato naše poslední a nejdůležitější otázka jasná: Kde jsme skutečně doma? Koneckonců touto otázkou začíná i jedna krásná hymna. Ale zdá se mi, že ono nové poslání, tedy hledání našeho skutečného domova, se nevztahuje, na rozdíl od textu hymny, ani tak na „zemi Českou“, jako spíš na ty pasáže, které mluví o sadech, kvetoucích loukách a hlubokém lesu, o čistých řekách a dýchatelném vzduchu. K všemu tomu bychom se mohli, skrze naše nová poslání a záměry, pomalu vrátit.
-----------
(Konstelační seminář na téma „Zaměstnání - povolání - poslání“ 30.5. - 1. 6. v Praze, INFO ZDE.)
-----------
*Volně podle Berta Hellingera
9 komentářů:
Hezky napsáno, díky Jane. Myslím si, že ta sebepřesahující vize "návratu domů" je i ideálním řešením na mužsko-ženské neboli žabo-myší války bez konce a vítěze. Kdybychom tu naši energii (v synergii) raději napřímili ke společnému cíli - úklidu a zvelebovnání milovaného domova a následné legraci po práci a užívání si nekonečných darů... aaaaach, zemský ráj to napohled:) (Ano, mé povolání, poslání a díky bohu i zaměstnání je Snění:) )
Jo také jsem kliknul pod tímto článekm na tabulku skvělé.Nějak se mi porouchal počítač tak se mi komentář zobraznil na chvilku jenom.No občas se stane že svobodně a demokraticky zmizí komentář.:)
Téma práce a poslání je trošku složitější.Často je práce jenom z nutnosti.Vím že spusta lidí nemá štěstí jako mám já že by je práce bavila a ještě by byli svobodný.Na druhou stranu by se ty chlapi z fabrik uchlastali kdyby dělali jen to co je baví.Také mám ty tendence občas.Znám spustu umělců a všemožných vidících se v ekologii či nějakém duchovnu a nakonec mají peněz podobně jako úderníci z fabrik.No nás co mají prachy a co si můžou dovolit nějaké kurzy bude asi méně v každé době.
Kde domov můj je dobrá otázka? V Čechách když jsme Češi.To poslání a ten domov je to v naší krvi.V naší posvátné české krvi.Je krásné cítit ono volání předků.Němci měli na to přímo odbor Ahneberde.Za každém z nás jsou celé zástupy mužů a žen co měli tradiční křesťanskou rodinu.Co byli poctivý.Zatím co my máme splachovací záchod,koupelnu,luxusní restaurace a dovolený v Itálii tak pravé hodnoty nebereme tak vážně.
Pomysleme na to čím se naši předci živili.Jaké měli povolání,To volání ducha je důležité.Stalo se dneska něco neuvěřitelného.Ozval se mi bratr ze strany táty.Vyhodil jsem ho před lety a on pěšky šlapal z Příbrami do Prahy.Vojenská krev se nezapře 60 kilometrů v noci.Věděl jsem že na to má.Přijede(i když v konstelaci vypadalo že nepřijede před dvěma lety)
To volání krve i souvisí s přírodou.Po pěti letech.
Umět se modlit je dobré.Je dobré dohledat modlidby křižáků v latině a se svíčkou to je něco Děkuji Jažíši vrací se mi stracený bratr.To bude v álějích nablito:)Je ještě hlasitější a neohleduplnější než jsem já.Naučil jsem se ho milovat.
Jenže takhle jsem to nemyslel, to jsi pochopil trochu špatně. "Posvátná česká krev" zní polofašisticky. Fašismus je vždy založen na nějaké "posvátné" krvi, té "naší". Právě viz "Ahnenerbe" a podobné šílenosti. Docela mimo. Každá krev je posvátná, arabská, židovská, čečenská, ruská, německá, i česká. To zaprvé.
Volání přírody, tedy volání Země je důležité, ale v okamžiku, kdy se z toho stane volání "naší" země, jsem v nejhorším stupni kmenové duše, která si Zemi přivlastňuje jako "naši" zemi, ze které chce pak odstranit všechny ty, které "sem" nepatří. Nejsem příznivcem multikulti, ale takhle opravdu ne.
Ahoj Jane
No to je věc úhlu pohledu a respektování těch pravd.Třeba já respektuji to že někdo nevěří v posvátnost krve svého národa a jak jsi vyzýval k respektování všech pravd tak asi respektuješ to že věří spousta lidí v posvátnost české krve a české půdy.Oba víme že je nesmysl uctívat matku zemi jako takovou. Všímám si docela často u lidí co říkají jak jsou tolerantní a demokrati a když příjde na lámání chleba opravdové tolerance tak najednou tolerance mizí....Proto jak jsi psal o prohnilosti demokracie v předchozím článku uhodil jsi hřebík na hlavičku......ÚPLNĚ VŽDYCKY SE V DISKUZI STANE ŽE DEMOKRACIE A TOLERANCE ZMIZÍ.Tak zmizí i tady nebo nezmizí???:)Mizí komentáře mizí tolernace blogerů.Důkazů že to nefunguje mám milion. Víš spoustu lidí mi říkalo když jsi holetlier musíš ubytovat každého.Já otevřeně říkám že neubytovávám příslušníky sexuálních menšin ani lidí co v ČR nemají co dělat.Každej je překvapenej že jsem neměl ani jednou průšvih za několik let.Díky za tuhle dobu v mnohém. Víš já se těším až příjde politruk s politickou korektností a už šetřím na právníky.I kdyby mě to stálo 50 tisíc pokuty bude to morálně vyhraná bitva.Ty liberálové ví že by mě tím pomohli i kdyby mě to stálo další podmínku z které mě jako mnoho mě podobných osvobodil můj oblíbený prezident Klaus.Jsme v Čechch a opravdu lidé s mými názory jsou v dobrých pozicích ve státní zprávě,holelieři a všude.Náš kmen je silný a jednou budeme jako Rusové.
K organizaci Ahneberde tak jsem to studoval.Víš že než to vůbec vzniklo tak ty lidi měli zmapoavný všechny šarlatány,guru,mistry a kurzy už možná víc než 20 let před tím.Kdybys žil v té době tak už dávno by měli přečtený všechny tvé knihy a znali tvé semináře jako je znám já.Určitě bys dostal nabídku zapojit se.Proč o tom mluvím otevřeně? Protože je 21 století a už to je společensky přijatelné.To co říkám není fašismus.Všimni si v 19 století jak se zpívá o zemi České.Přece nejseš jako ty blázni Jaroslav Dušek nebo Stanislav Komárek? Rozhodně se chci chovat k lidem ke kterým mám nějaký dobrý vztah lépe než na nějakém běžném blogu který si vezmu na mušku.
No to poslání je dobré znát.Nějaký vlastenec si vezme na starost univerzity nějaký duchovno a někdo třeba dělnickou třídu.V konstelacích víme že ty předci jsou v nás v každé buňce ve velké duši rodiny.Cítím že mi fandí.Z vyprávění vím že válčili úplně stejně za národ.Můj předek byl první starosta místa kde mám penzion v roce 1848.Ty energie ta hrdost zde je na místě.Nemůžu zklamat své předky.Na oltář Vlasti a svých předků co pro kmen hodně znamenali musím přinést obrazně řečeno hlavy nepřátel.Obrazne řečeno:) Mí nejstaší dohledaní předci byli Stuartovci.Mnozí pro svojí katolickou víru obětovali životy.Utekli tajně sem.Bojovali proti první demokracii na světě a to byla anglická.Jsem hrdý že z více stran mý předci šli proti emancipaci,humanismu a libertarismu.Ta síla v mých žilách je tak silná.Nevím jak ty ale já ideály udržím.Je dobré znát své kořeny.Zkus se taky probudit co chceš.
Jane, výborné. Taková, řekl bych, tresť k dnešku. Jasná, klidná, srozumitelná.
A k tomu jen dvě glosy: To co je ve wikipedii definicí povolání si myslím je zaměněno za zaměstnání - pravidelná činnost za plat. Ale povolání přece je od slova být povolaný - znalý, zasvěcený, vztažený k té činnosti. No a poslání - to je fakt ještě o "level" vejš...
A to druhé se vztahuje k začátku české hymny - jeden čas se ke mě dostal proud navrhující zaměnit "kde" za "zde!". Tenkrát se mi to hodně líbilo a líbí i dodnes. Posun od tehdejšího Tylova buzení národa k dnešnímu možná až burcujícímu vyřčení, že tohle je naše zem, kolébka nám odkázaná předky, na kterou máme být hrdí a starat se o ní a pak ji předat svým potomkům. Stálo by to za úvahu. Možná i konstelačně - už se neptat: kde, kde? ale odpovědět si: ZDE! je domov můj! Co ty na to?
To jo.V hymně se spívá o České Zemi a né o celé planetě.Naše děti a vnoučata BUDOU hrdí na nás na nás co nevěříme v matku zemi jako planetu ale na naší českou zemi.Aby se za nás naši potomci nemuseli stydět musíme jím zajistit bezpečí k naší krásné kmenové duši našeho národa.Držím palce a´t se nám to zdaří.
Prociťujme srdcem.EU krachuje a příjde čas naprostého konce myšlenek že by se celý svět spojil a nějaké utopistické věci.Děda mi vždycky říkal Sláva Vlasti když se mi něco zdařilo.Když jsem šel na pochod proti gender a feminismu buznám udělal mi křížek na čelo a teta mi volala že se modlí na náš úspěch.Dědovi bude 85 let občas mi ukápne slza dojetím když vidím že kluk kterého občas mám na starosti ze spřízněné rodiny je nadšený.Už je mu 16 až příjde čas pojede na demonstraci.Věrnost a oddanost předkům a potomkům je třeba i otec to trošku pochopil když poznal že jeho životní styl selhal.
Sorry, Honzo, nebudu tvé komentáře mazat, ale dělá se mi z nich nevolno. I "obrazně řečeno" přinášet na oltář hlavy nepřátel atd. je nějak mimo, aspoň tedy pro mne. Z tvých řádků cítím boj, boj, boj - a to mě unavuje. Tisíciletí bojují kmenové duše proti jiným kmenovým duším, jedna "naše" vlast proti jiné a je z toho jen utrpení. Prostě se v těchto názorech diametrálně rozcházíme. Ctím kmenové duše, ale nezůstávám v nich trčet. Jenže to asi nepochopíš.Tak sbohem. J.
PS.: Komentáře, ve kterých se bude kdokoliv vyjadřovat k menšinám a odlišným kmenovým duším netolerantně nebo urážlivě, mazat BUDU. J.B.
prosim ne MOTLITBA, ale Modlitba od slova modlit... jinak hezky clanek, diky. Ivana.
Bez zaměstnání to nejde. Také bych byla radši celý den doma, ale bez práce nejsou koláče. Pracuji ve skladu a není to těžká práce. Navíc vzhledem k tomu, že tu máme vysokozdvižné vozíky , tak se ani nenadřu. V klidu si na něj narovnám věci z regálů, podle objednávek a pak si je postupně u balícího stolu vyndám a dávám do jednotlivých balíků :-) .
Okomentovat